Pro malou Lenku
Jarek Nohavica
1: | JG#mak mi tak docházejí sC#7íly, já pF#od jazykem cF#/Fítím sD#míru, vG#míru, ztrácím vC#7íru, a to mě mF#íchá, mG#minomety reflektorů střC#7ílí, jsem malýmF# terčF#/Fem na biD#mtevním poli, kdekdo mě skG#molí, a to mě bC#7olí, u srdce pF#íchá. |
R: | RG#mána jsou smutnější než vC#7ečer, z rozbitého nF#osu krF#/Fev mi tD#meče, na čísle G#m56 10C#79 nikdo to nF#ebere, rG#mána jsou smutnější než vC#7ečer, na hrachu klF#ečet, klF#/Fečet, klD#mečet, G#mopustil mě můj děd VšC#7evěd a zas je F#úterek. JG#mak se ti vC#7ede? No nF#ěkdy fajn a nF#/Fěkdy je to v hD#máji, dva pG#mozounisti z vesnické kC#7utálky pod okny mi hrF#ají: tú tú tG#mú ..C#7. F# D#m G#m C#7 F# G#m C#7 F# D#m G#m C#7 F# |
2: | Jak říká kamarád Pepa: co po mně chcete, slečno z první řady, vaše vnady mě nebaví a trošku baví, sudička moje byla slepá, když mi řekla to, co mi řekla, píšou mi z pekla, že prý mě zdraví, že prý mě zdraví. |
3: | Má malá Lenko, co teď děláš, chápej, že čtyři roky, to jsou čtyři roky a čas pádí a já jsem tady a ty zase jinde, až umřem, říkej, žes' nás měla, to pro tebe skládáme tyhle sloky, na hrachu klečíme a hloupě brečíme a světu dáváme kvinde. |
R: | Rána jsou smutnější než večer, z rozbitého nosu krev nám teče, na čísle 56 109 nikdo to nebere, rána jsou smutnější než večer, na hrachu klečet, klečet, klečet, opustil nás náš děd Vševěd a zas je úterek. Jak se vám vede? No někdy fajn a někdy je to v háji, dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny nám hrají: tú tú tú ... |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T20:29:22.054+00:00
Výsledky hledání: |